Adaptační kurz páťáků
Od středy 30. září do pátku 2. října si páťáci užili svůj adapťák – strávili tři dny mimo školní lavice se svou novou třídní učitelkou.
Hned po obědě, kdy jsme si ještě ve škole pochutnali na výborných švestkových knedlíkách, jsme ve 12 hodin vyrazili vlakem do Stožce, kde už na nás ve 14 hodin čekala paní Vlaďka s výukovým programem „Vítejte u nás na Šumavě“ ve Středisku enviromentální výchovy. Hravou formou jsme se seznámili s CHKO a NP Šumava, získali jsme základní znalosti o tomto území, ochraně přírody a dozvěděli jsme se informace o významných místech Šumavy.
Program nás moc bavil, ale už jsme byli zvědaví na to, kde budeme ubytování. Strmý kopec nás neodradil, kufry jsme měli na kolečkách, ale i tak se někteří z nás zapotili. Konečně – Penzion Mauritz – z okna vidíme na koně nebo také na Stožeckou skálu, která bude naším cílem další den. Pozdní odpoledne jsme strávili venku společnými hrami nebo s míčem. Po večeři jsme si zahráli hry, pobavili jsme se a taky jsme se večer prošli temným šumavským lesem, kde se nám na chvilku ztratily i naše paní učitelky. Jakou radost jsme měli, když jsme je našli.
Druhý den už v devět hodin ráno na nás čekal Standa, strávil s námi skoro celý den, provedl nás šumavskou přírodou, došli jsme až ke Stožecké kapli a na Stožeckou skálu. Cestou jsme se nenudili, plnili jsme různé úkoly, vytvořili jsme si obrázek z přírodnin, zjistili jsme, které ptáky tady můžeme zahlédnout i slyšet, viděli jsme bobří hráz i bobří hrad, poznávali jsme stromy podle listů nebo kůry. Zjistili jsme, že rašeliník má mimořádnou schopnost zadržovat vodu. Některé druhy dokážou nasát a udržet až 25násobek toho, co sám váží, a to díky stavbě svých listů. Viděli jsme to na vlastní oči.
Celá devítikilometrová trasa nám rychle utekla. Paní učitelky si myslely, že budeme hodně unavení, ale to se spletly, my jsme měli v sobě spoustu energie, a tak jsme si odpoledne v zahradě u penzionu ještě pěkně zasoutěžili. Měli jsme i volný program, holky si zahrály volejbal, kluci fotbal. A večeře byla úplně nejlepší – hranolky s kuřecím soté. Čekala nás poslední noc, domů se nám vůbec nechtělo, přesto jsme se večer museli sbalit, abychom brzy ráno opět vyrazili za Vlaďkou. Ta už na nás čekala u rybníčku – nachystala si pro nás další program – „Vodní svět“, kde jsme v týmech lovili a určovali vodní bezobratlé živočichy pomocí lupy, mikroskopu a určovacích klíčů. Například jsme zjistili rozdíl mezi vodoměrkou štíhlou a bruslařkou obecnou.
Po obědě jsme si stihli prohlédnout ještě místní informační centrum, tam jsme nakoupili i spoustu suvenýrů, magnetek, obdivovali jsme Huberta – losa obecného s losicí Bohunkou nebo bobra evropského Boženku.
Vlak ze Stožce nám odjížděl po 14. hodině, zamávali jsme a těšili jsme se domů.
Tři dny nám utekly jako voda, užili jsme si je, zjistili jsme, že jsme skvělá parta, že umíme komunikovat, spolupracovat. Těšíme se na další společně strávené chvíle ve škole i mimo školu.
Galerie
